Milí přátelé,

máme za sebou další týden a já k Vám opět přicházím se souhrnem toho, co mě zaujalo, potěšilo i rozladilo v týdnu

13. – 19. února 2021

Co bylo pro mne důležité:

18. února by oslavil své 89. narozeniny skvělý český režisér a skvělý člověk Miloš Forman, držitel Oscara za dnes již kultovní film Amadeus, který se natáčel v Praze. Amerika soudruhům sice vadila, dolary už méně. Forman se tak mohl na půl roku vrátit zpět do vlasti i přesto, že jeho předchozí žádosti o vízum byly neúspěšné. Na hollywoodské produkci Amadea se podílely desítky českých profesionálů, některé z vedlejších postav ztvárnili také čeští herci a herečky (např. Zdeněk Srstka, Jitka Molavcová, Karel Fiala). Natáčelo se v atraktivních lokalitách staré Prahy a štábu se stovkami komparsistů si nešlo nevšimnout, přesto v místním tisku nesměla být o ničem ani zmínka. Jsem rád, že je tato doba již za námi!

Kdykoliv jdu v Londýně okolo kostela Sv. Martina v Polích, vzpomenu si na skvělou Mozartovu hudbu, kterou nahrával právě orchestr, který v tomto kostele vznikl.

 

Na co jsem se díval:

Na přistání amerického průzkumného robota Perseverance na Marsu. Dívali jste se také? Koukat na přímý přenos bylo něco neuvěřitelného. Vzrušující zážitek. Sledoval jsem Seznam.cz i americkou CNN. Z té bylo jasné, že se dívá takřka celá Amerika, školní třídy atd. Byl to obrovský úspěch v dějinách, protože přistání vyžadovalo velmi nebezpečný manévr, který vědci nazvali „sedm minut hrůzy“. A ten se podařil. Vy se na záznam přistání můžete podívat také.

Kde jsem hrál:

V pondělí 15. února proběhl z krásných prostor Národního technického muzea stream slavnostního koncertu u příležitosti 10. výročí znovuotevření muzea. Samozřejmě se hrálo bez publika, ale krásné lokomotivy a historické vozy nám publikum alespoň částečně nahradily. Hlavním protagonistou koncertu byl náš špičkový kytarista a skladatel Lukáš Sommer, který hrál v různých koutech muzea na různé kytary převážně své skladby. Jako host a patron koncertu jsem vystoupil i já a společně s Lukášem jsme zahráli Paganiniho Centone di sonata – nejprve v hlavní hale a na konci v císařském vagóně. Zde je malá ukázka našeho společného hraní, celý koncert pak můžete zhlédnout zde.

N. Paganini – 24 Capriccií

Budeme dnes také pokračovat v objevování jednotlivých Capricií N. Paganiniho. Dnes to bude č. 3. Začíná působivou monumentální melodickou linkou v oktávách na D a G struně. Aby poté v ryhlé pasáži prsty levé ruky pod dlouhým legátem nevěděly, kam dřív o). Já sice toto Capriccio právě cvičím na housle, ale ještě není tak dokonalé, abych Vám ho předvedl. Nechám to tedy na svém kolegovi a kamarádovi Shlomo Mintzovi, který všechna Capriccia hraje naprosto famózně. 

 

Pin It on Pinterest

Share This